Benedikt Jerofejev

MOSKVA – PETUŠKI ZPÁTEČNÍ

 „Pít jednoduše jen vodku, třebas rovnou z láhve, to je marnost nad marnost a trápení duše. Míchat vodku s kolínskou je sice známý rozmar, ale není v tom nic patetického. Ale dát si stakan Balzámu kanaánského, v tom je i rozmar, i idea, i patos a navíc ještě nádech metafyziky,“ říká Benedikt „Věněčka“ Jarofejev v této knize. Rozmar, idea, patos a navíc ještě nádech metafyziky, jsou ovšem vlastní nejen Balzámu kanaánskému (na straně … se dozvíte, co to je), ale i onomu typu humoru, který představuje novela Moskva – Petuški páteční. Navíc je to humor ruský, takže při něm chvílemi vstávají vlasy hrůzou a samozřejmě končí v slzách. Každopádně je to strhující čtení od první do poslední stránky.

Zatímco v Rusku kolovaly „Petuški“ v strojopisných kopiích, v západní Evropě a v zámoří se dočkaly více než deseti vydání a vždy se značným ohlasem. Nyní se tedy dostává i našim čtenářům české knižní vydání (jemuž předcházelo vydání časopisecké v překladu J. Dvořáka).

Až se budou někdy v jednadvacátém století psát dějiny ruské poválečné literatury, budou tam vesměs jiná jména a jiné názvy, než si vybavujeme z čítanek povinné literatury. A Benedikt Jerofejev a jeho Moskva – Petuški zpáteční, tam budou určitě. Zaslouží si to.